Poslouží i jako opotřebené, nakonec se recyklují

Akumulátor v hybridech a elektromobilech zpravidla přežije samotný vůz, ve kterém funguje. Často vydrží i deset let. Takovéto automobily mají také dlouhé záruční lhůty na díly pohonného systému, včetně trakční baterie.

Čím to je, že zůstávají tak dlouho funkční? K výrobě baterií se používají články, které jsou mnohem citlivější na opakované nabíjení a vybíjení, než je tomu u běžné elektroniky. Díky tomu ustojí tisíce nabíjecích cyklů, aniž by zásadně ztratily na své kapacitě.

Baterie jsou navíc sestrojeny tak, že pracují bez rizika přílišného vybití, přebití nebo přehřívání, což obvykle ničí běžné typy. V podstatě se jedná o speciální zabudovaný počítač, který obklopuje články celou sítí čidel. Hlídá, aby úroveň vybití nepoklesla pod určité minimum (zhruba 30 procent) a nepřekročila bezpečné maximum (80 procent).

Životnost akumulátoru končí v okamžiku, kdy jeho potenciál klesne o 30 procent, což v případě elektromobilu znamená snížení dojezdu z 500 na 350 kilometrů. Opotřebené trakční baterie se využívají ke kumulování elektrické energie získávané z obnovitelných zdrojů, například fotovoltaickými nebo větrnými elektrárnami.

Ani potom, co přestanou sloužit i zde, neskončí na skládce. Obsahují totiž cenné kovy, zejména nikl, lithium a kobalt, jejichž ceny s narůstající poptávkou rostou. Kilogram kobaltu dnes stojí osmdesát dolarů, niklu více než deset dolarů. Baterie elektromobilu skýtá kila kobaltu a několik desítek kilogramů niklu, proto ji čeká stoprocentní recyklace.