Něco mezi přístřeškem a obytným vozem

Marek Tomíšek
31.10. 2019

Marek Tomíšek
31.10. 2019

Otestovali jsme střešní stan Maggiolina Airlander

Sice už nastal podzim i s typickým počasím, ale ještě hezké počasí na konci léta jsme využili k zajímavému testu. Obytný vůz si můžeme udělat i ze svého automobilu pomocí střešního stanu.

Hlavními výhodami, které nás na střešním stanu lákaly, bylo to, že by teoreticky měl být postavený mnohem rychleji, že se dá instalovat prakticky kdekoli a pevná rovná podlaha s tlustou matrací (ve srovnání s karimatkami) by měla poskytnout mnohem vyšší komfort.

Střešní stany jsou v poslední době poměrně oblíbené a k dispozici jsou různé typy. My jsme na test zvolili skořepinový, který by měl mít nejsnazší a nejrychlejší rozložení. Značka Maggiolina je nejrozšířenější minimálně v českých půjčovnách autostanů a je jakýmsi etalonem. Konkrétně šlo o typ Airlander. Pokud jde o rozměr, tak jsme si nemohli vybírat. Půjčovny zpravidla nabízejí pouze ten nejběžnější, tedy 145 x 210 cm. Je pro dva dospělé a s omezeným komfortem navíc pro jedno dítě.

Octavia Combi má na střeše, jako většina kombíků, standardně podélné lyžiny. Příčníky na ně v půjčovně mají, takže nemusíme nic kupovat. Ve smluvený termín přijíždíme na instalaci, která je opravdu rychlá. Za čtvrt hodiny, maximálně 20 minut, je hotovo. Hned vyrážíme natankovat, abychom zjistili i spotřebu. Těch zhruba 70 kilogramů na střeše je na jízdních vlastnostech znát, ale závodit s tím neplánujeme a při normální jízdě se na to dá zvyknout.

Jako čtyřčlenná rodina s sebou bereme i běžný stan, alespoň budeme moci porovnat. Vyrážíme směr Šumava a jsme zvědaví, jak bude střešní stan fungovat.

Stavba střešního stanu je opravdu jednoduchá. Odjistí se pojistky, zasune klika a pomocí šroubovice uvnitř se vrchní skořepina zvedá. Jen prvních pár centimetrů je potřeba druhou rukou trochu pomoci vrchní skořepině nahoru, pak už to jde jen otáčením kliky. Následně vyndáváme zevnitř žebřík a stavíme ho ke vchodu do stanu, kde se zahákne pomocí háčků. Trvá to celkem asi pět minut, je to opravdu snadné a rychlé.

Uvnitř tohoto stanu není dost místa pro čtyřčlennou rodinu, tak stavíme i normální. V kempu odpadá hledání vhodného povrchu, ale na cestách divokou přírodou už zabere nějaký čas. I stavba samotná je složitější a trvá déle. A přestože jsme v kempu, kde je rovný trávník, tak komfort je jednoznačně na straně střešního stanu.

Ráno je u Lipna chladné, což se projevuje v obou stanech, ale na ten střešní se dá pořídit i zimní pláštěnka k zateplení. Tu ovšem nemáme, podle půjčovny je do chladnějšího počasí, ostatně máme teplé spacáky. Velký rozdíl je ale na stěnách obou stanů. Zatímco běžný stan je zevnitř mokrý od vysrážené vlhkosti z dechu (takže jej musíme později sušit), střešní je téměř suchý. Údajně díky speciální vrstvě na podlaze, každopádně jej můžeme hned složit.

Střešní stan je složený během chvilky, zatímco u běžného to opět trvá déle. Navíc by u něj během dne mělo dojít k rozložení a usušení, pokud to počasí dovolí. To u střešního stanu také odpadá. Cestování s ním je mnohem pohodlnější.

Nevýhodou je, že se s ním musí jet pomaleji, protože maximální rychlost se stanem na střeše je 110 km/h. Ale to nás příliš netrápí, je to dost pro pohodové cestování. Jen si musíme nastavit signalizaci překročení rychlosti, což Octavia umožňuje.

Nevýhoda je i v prostornosti, protože zatímco běžný stan si můžete pořídit v jakékoli velikosti, střešní, alespoň tento typ, je omezený šířkou auta. Proto v půjčovnách mají jen tento rozměr, protože je použitelný prakticky na jakékoli auto. Kromě tohoto rozměru se vyrábí ještě menší o šířce 130 cm a pak větší se šířkami 160 cm a 180 cm. Poslední jmenovaný má ale hmotnost přes 75 kg, takže na většinu vozidel není použitelný kvůli maximálnímu povolenému zatížení střechy.

Při plném obsazení je sice zatížení střechy mnohem vyšší, ale to nevadí. Auta jsou konstruovaná tak, aby i při převrácení střecha vydržela a ochránila posádku. Musí tedy unést mnohem větší hmotnost. Maximální zatížení střechy ale platí za jízdy právě kvůli výše zmíněným jízdním vlastnostem. Proto je potřeba řešit hmotnost prázdného stanu. Stan o šířce 180 centimetrů od výrobce Maggiolina je tak použitelný prakticky jen na dodávky nebo velké off-roady.

Tuto největší šířku stanu považujeme za ideální pro čtyřčlennou rodinu. Pokud bychom stan pořizovali na dodávku, určitě bychom neváhali a pořídili ten největší. I šířku 160 centimetrů ale výrobce koncipoval pro dva dospělé a dvě děti, takže by měl stačit, byť s menším komfortem. Případně je možné pořídit si jiný typ stanu, který se rozkládá i do šířky. Ale u něj je otázkou, zda nepřijde o některé výhody skořepinového stanu.

Sundání v půjčovně bylo opět záležitostí chvilky, ještě trochu kratší než při montování na auto. Zbývá tedy vyhodnotit spotřebu. Palubní počítač po 589 kilometrech, ujetých se střešním stanem a plným autem, ukazoval spotřebu 3,6 kg/100 km a podle tankování to vyšlo na 3,64 kg/100 km. Tímto stylem jízdy, tedy klidnějším s vědomím vyšší hmotnosti na střeše a po dálnici do 110 km/h, bychom bez stanu jeli o několik desetin úsporněji. Ale běžným stylem stylem jízdy na horní hranici rychlostních limitů by to nejspíše vyšlo podobně, možná i trochu více. Lze tedy říci, že přizpůsobení stylu jízdy střešnímu stanu vykompenzovalo navýšení spotřeby.

Karavan je nepochybně pohodlnější, ale třeba za touto Octavií G-TEC bychom ho táhnout nemohli, protože nelze tažné zařízení dodatečně pořídit. Za předpokladu, že by měla tažné zařízení z výroby, tak by s karavanem měla určitě mnohem vyšší spotřebu. Výhodu stanu vidíme i v kompaktnosti, protože v případě otáčení, couvání a podobných činností nepředstavuje žádné omezení. Je to určitě zajímavé řešení a jakýsi kompromis mezi stanem a karavanem nebo obytným autem. Výhodou pak je, že nový střešní stan lze pořídit již od přibližně 55 000 Kč, což je výrazně méně, než kolik stojí obytný přívěs.