Lepší je ho trefit, než vyletět ven

Podle policejních statistik se v loňském roce stalo přes 15 500 dopravních nehod, při nichž došlo ke srážce automobilu s lesní zvěří. Odhadovaná škoda přesáhla částku 600 milionů.

Nejpravděpodobněji hrozí takovéto nechtěné setkání v časných ranních hodinách ještě před rozbřeskem, a dále za šera či stmívání. Správci komunikací v nejkritičtějších místech instalují pachové ohradníky, které by měly zvířata od přebíhání silnice alespoň částečně odradit.

Odborníci ovšem zdůrazňují, že zdaleka nejúčinnější prevencí je snížení rychlosti pod hodnotu v daném úseku povolenou – obzvláště tam, kde dopravní značka na toto nebezpečí přímo upozorňuje. Pokud řidič spatří překážku ve vzdálenosti 60 metrů, zastavit z rychlosti 90 km/h se mu nepodaří. Naopak při 80 km/h mu na to stačí přibližně 55 metrů. Jako nezbytná podmínka se však ukazuje prudké brzdění.

„Bohužel, mnozí neumějí panicky brzdit,“ říká analytik týmu dopravní bezpečnosti automobilky Škoda Karel Mulač. „V kritické situaci je potřeba doslova nakopnout brzdový pedál. Pulzování v něm vlivem působení ABS vede někoho k tomu, že ho podvědomě uvolňuje. To je právě ta největší chyba.“

Moderní automobily mají takovou úroveň pasivní bezpečnosti, že náraz do živočicha běžně se vyskytujícího ve střední Evropě zvládnou bez jakýchkoliv následků pro posádku. „Snaha vyhnout se kolizi většinou končí mimo vozovku, což v lese obvykle znamená trefení stromu či případně pád ze stráně,“ varuje Karel Mulač.

Když už k nehodě dojde, je důležité neztratit hlavu. Prvním úkonem musí být kontrola zdraví cestujících a případné přivolání záchranky. Událost je dále třeba zdokumentovat a ohlásit na Policii ČR. Mrtvé nebo zraněné zvíře nikdy nenakládáme do vozu. Taková činnost je brána jako pytláctví. Kontaktovat pojišťovnu je vhodné přímo z místa.