Novinky

  • 15.10.2020 Good V Číně už šestý měsíc za sebou stoupl počet prodaných nových osobních automobilů

  • 11.10.2020 Good Triumfem Lewise Hamiltona (Mercedes) skončila VC Eifelu F1 na Nürburgringu

  • 11.10.2020 Good Český stát vybral na silničním mýtu v září rekordní částku 1,04 miliardy korun

Facebook Instagram

Velký převozník na cesty

Velký převozník na cesty

Test Volkswagenu Transporter Kombi

V květnu roku 2019 jsme vám přinesli test Volkswagenu Multivan Trendline Bulli. Letos redakčním testem prošel modernizovaný Transporter. Změna nastala hlavně na přední náraznících a masce chladiče. Zároveň došlo k úpravě grafiky světel, a to jak potkávacích, tak koncových. A jak je v dnešní době standardem, celé přední svítilny se zmenšily. Verze, kterou jsme měli možnost testovat, byla vybavena dohromady osmi sedačkami.

Celkem jsme s Transporterem ujeli více než 600 kilometrů. Polovinu délky tvořily dálnice a zbytek si rovnoměrně rozdělily obce a ostatní komunikace.

Interiér

Protože se primárně jedná o dodávku, je světlá výška vozu vyšší. Nastupování pro řidiče bylo jednoduché, a to hlavně díky úchytu na boční straně nástupního prostoru. A stejně jako tomu bylo u Crafteru, i zde je třeba rozdělit interiér do dvou částí. Nejdříve se zaměříme na oblast řidiče a spolujezdce. Vpředu na řidiče čeká velké množství odkládacích prostor. Několik míst se nachází ve dveřích, na přístrojové desce nebo přímo v ní.

Když už je řeč o přístrojové desce, dodejme, že je složena z tvrdých plastů. Důvod jsme zmínili již výše, jedná se primárně o pracovní vůz. Je tudíž složitější něco promáčknout nebo protrhnout. Nápoje lze položit do dveří nebo do stojánku na bocích přístrojovky.

Ještě je třeba zmínit, že zatímco u předchozí generace jsme si stěžovali na zastaralou černobílou grafiku palubního počítače, nyní na nás již čekalo příjemné překvapení v podobě krásně barevného displeje mezi budíky. Za příplatek je možné pořídit mimo jiné i virtuální kokpit.

Sedačky byly velmi pohodlné a ani na delších cestách jsme necítili žádnou otlačeninu. Velmi příjemné byly nastavitelné područky na obou stranách sedadla řidiče. Když jsme chtěli z vozu vystoupit, područka směrem ke dveřím se jednoduše zvedla do svislé polohy vedle opěradla.

Ideální bylo umístění 12V zásuvky, která je rafinovaně zabudována v jednom z úložných prostor navrchu palubní desky. Tím pádem odpadal problém s tažením kabelu od navigace nebo telefonu k zásuvce uprostřed vozu.

Do zadní části vozu se může usadit až šest cestujících. Při pohledu na prostor v poslední řadě nás okamžitě napadlo, že tam mnoho místa nebude a při cestě budeme narážet koleny na druhou řadu. Opak je ale pravdou. Místa bylo dostatek. I 190 centimetrů vysoká osoba se pohodlně usadila a koleny se nedotýkala opěradla vepředu.

U modelu Crafter jsme si stěžovali na výdech klimatizace u země, kterým nepříjemně foukal horký vzduch. Zde jsou výdechy řešeny lépe, neboť jsou umístěny v několika řadách na stropě. Směr foukání lze nastavit pootočením výdechu a zároveň je v případě potřeby i uzavřít. Ovládání je vepředu za první řadou sedaček, ale teplotu jsme museli odhadovat podle úrovňové stupnice na jedné straně a síle foukání na druhé.

Cestujícím vzadu opět chyběly jakékoliv odkládací prostory. Vše bylo nutné uložit na volná sedadla, což u drobností typu mobilní telefon nebo brýle nebylo úplně ideální. Při ostřejším rozjezdu nebo nutnosti náhlého zastavení existuje riziko pádu předmětů na zem. 

Praktičnost

Jak bylo výše zmíněno, přední část vozu oplývala odkládacími prostory. Jediné, co nám ve voze chybělo, byla schránka na brýle. Ty jsme museli odkládat na různá místa, v nichž se ale kvůli tvrdším plastům pohybovaly.

Gumová krytina podlahy snižovala možnost pohybu věcí v zavazadlovém prostoru při akceleraci a brzdění. Nenašli jsme ale žádný háček, kam by se daly pověsit nákupní tašky. Vyřešit to šlo pouze zavěšením na opěrku hlavy.

Absenci područek ve druhé řadě lze eliminovat složením prostředního sedadla, čímž se získá prostorná opěrka pro krajní cestující. Trochu složitější pak bylo zvedání, neboť páska byla umístěna pod sklopeným opěradlem. Nastupování do poslední řady umožňuje páčka, která vyklopí sedačku. Pak stačí vzít za opěradlo a přitáhnout celou sedačku do původní polohy.

Pomalu již začínají být standardem LED světlomety, které prosvítily temná zákoutí při nočním cestování. Automatické spouštění světel fungovalo bezchybně, vždy ale doporučujeme kontrolovat jejich aktivaci za mlhy, kdy senzory nemusejí poznat sníženou viditelnost.

Naopak velmi jsme ocenili otevírání bočních dveří na obou stranách vozu. Cestujícím vzadu toto nastavení umožňuje rychlejší a pohodovější nastupování a vystupování. 

Konektivita

Testovaný Transporter byl vybaven multimediálním systémem Composition Media s 6,5“ barevným dotykovým displejem. A zatímco předtím testovaný Multivan disponoval šesti reproduktory, nyní zde byly pouze čtyři. Nicméně i v tomto počtu hrála reprosoustava nebývale dobře. Překvapily nás silné basové projevy, které dokázaly rádio a reproduktory vytvořit.

Připojení mobilního telefonu přes bluetooth proběhlo opět naprosto bez problémů. Následně jsme byli schopni přehrávat hudbu i přes mobilní zařízení. Překvapilo nás využití USB-C technologie jako další možnost hudební produkce ve vozidle. Je vidět, že i Transporter přechází na novější technologie. Pro přehrávání souborů z flash disku je již potřebný speciální konektor.

Stejně jako v nedávno testovaném Crafteru, i zde by se hodilo zesílení zvuku, aby ani na dálnici nebylo potřeba zvyšovat hlas při konverzaci s cestujícími sedícími v poslední řadě sedadel. Bohužel ale při absenci zadních reproduktorů nelze tuto dodatečnou výbavu nainstalovat.

Pro nabíjení elektronických zařízení mohou sloužit mimo zmíněných USB-C konektorů také klasické 12V zásuvky umístěné na horní straně přístrojové desky a v prostoru vedle řadicí páky.

Pohonná jednotka

O pohyb vozu se stará agregát 2,0 l TDI BMT s výkonem 110 kW (150 koní). Točivý moment pak dosahuje hodnoty 340 Nm od 1500 otáček za minutu. Základní nabídku u této motorizace představuje šestistupňová manuální převodovka s pohonem předních kol. Připlatit si lze za pohon všech kol 4Motion nebo za sedmistupňovou automatickou převodovku DSG. Možná je samozřejmě i kombinace.

Papírově si vůz řekne v průměru o 6,6 litru nafty na sto ujetých kilometrů. Na konci testu se spotřeba ustálila na hodnotě 7,3 litru. I přesto, že většina trasy vedla po dálnici, výsledná spotřeba paliva není nijak zvlášť zvýšená. Svůj vliv samozřejmě mělo i nepříznivé počasí, nicméně s výsledným průměrem jsme byli spokojeni. V dálničním režimu není problém spálit i 8 – 9 litrů nafty na sto kilometrů. Naopak mimo obec a při plynulé jízdě v rychlosti 90 km/h se dá kalkulovat s hodnotou kolem šesti litrů.

Během loňského testování verze Bulli si totožný motor řekl o 0,4 litru méně, nicméně jízda probíhala na letních pneumatikách za vyšších teplot, které samozřejmě mají na spotřebu paliva také vliv. 

Jízda

Motor, kterým byl osazen Transporter, jsme měli k dispozici i v loni testovaném Multivanu Bulli. Jízdní vlastnosti byly podobné. První rychlostní stupeň byl určen primárně na rozjezd a naopak šestka byla hlavně pro udržování rychlosti. Nicméně tentokrát nečinil problémy ani kopcovitý terén při dálniční rychlosti. Samozřejmě v mezních rychlostech jednotlivých stupňů bylo třeba více pracovat s převodovkou.

Transporter se příjemně řídil. Měli jsme pocit, že sedíme ve zvýšeném osobním autě, neboť ovládání bylo přesné a ani v zatáčkách jsme neregistrovali nějaké extrémní naklánění. Díky rozměrnosti bočních zrcátek byl výborný rozhled okolo vozu, k čemuž přispíval i vyšší posez.

I zde se hodí připomenout, že vždy před pořízením si je třeba rozmyslet, co od vozu očekáváme a v jakém terénu se budeme pohybovat. Pokud budeme jezdit ve více osobách nebo v méně přístupných oblastech, připlatíme si za čtyřkolku, která je pro tento účel lepší. 

Shrnutí

Velmi nás zajímalo srovnání předchozí generace pro osobní přepravu lépe uzpůsobeného Multivanu Bulli a aktuální generace Transporteru. I při nižší výbavě, která ve voze byla, je vidět generační posun. Již se můžeme dívat na barevný displej před řidičem, vyskakovací tlačítka též zmizela. LED světlomety se postupně stávají standardem, nic to ale nemění na skutečnosti, že jejich svítivost je vysoká. V přímém srovnání s Crafterem nás potěšil lépe řešený systém výdechů klimatizace v zadní části vozu. Zároveň spatřujeme velké pozitivum v možnosti dokoupení bočních posuvných dveří.

Výtka naopak směřuje na absenci úložných prostor v místech pro cestující, kteří si nemají kam odložit své osobní věci nebo bundy a musejí tak využívat volné sedačky. Zároveň by se jistě hodil nějaký háček v zavazadlovém prostoru za poslední řadou sedaček. Podlaha sice byla protiskluzová, nicméně tašky s nákupem není možné nikam pověsit.

Cena vozu Transporter 6.1 kombi startuje na částce 767 449 Kč ve verzi s krátkým rozvorem. Za tuto cenu je k mání dvoulitrový vznětový agregát s výkonem 85 kW (110 koní). Pokud si ale připlatíme za výbavu a silnější agregát, cena začne stoupat. Hodnota testovaného vozu se postupným vylepšováním vyšplhala až k částce přibližně 1 100 000 Kč. 

Základní údaje - Volkswagen Transporter 6.1 Kombi

Karoserie: Dodávka
Počet míst: osm
Předchůdce: Volkswagen Transporter T6
Příbuzné modely: Volkswagen Transporter, Volkswagen Multivan
Hlavní konkurenti: Renault Trafic Passenger, Ford Tourneo Custom, Mercedes-Benz třídy V
Platforma: T
Pohon: přední nápravy
Motor: vznětový 2.0 TDI
Výkon 110 kW
Točivý moment: 340 Nm
Umístění motoru: vpředu
Převodovka: manuální šestistupňová
Maximální rychlost: 182 km/h
Spotřeba paliva podle WLTP: 12,9 l/100 km
Délka: 5304 mm
Výška: 1990 mm
Rozvor náprav: 3400 mm
Průměr otáčení: 13,2 m
Provozní hmotnost: 1930 kg
Užitečné zatížení: 1150 kg
Prostor pro zavazadla a cestující: 5 m3
Místo výroby: Německo
Záruka: 2 + 2 roky nebo 200 000 kilometrů
Cena testovaného modelu: 1 100 000 Kč

 

Foto: Jiří Hájek mladší a Petr Hájek

Komentáře ke článku