Motor se stěhoval dozadu

Právě před 55 lety, 21. března 1964, poprvé ukázala mladoboleslavská automobilka v mnohém převratný vůz Škoda 1000 MB. Současně zprovoznila novou část závodu, v němž se vozidlo montovalo.

Revoluční změnu představovalo především umístění litrového agregátu na zádi samonosné karoserie a s tím spojený pohon zadních kol. 

209674

Zahájení sériové výroby předcházely náročné testy. Jen do května 1962 ujelo 50 prototypů celkem 1 598 840 kilometrů, mimo jiné v extrémních mrazech na území Sovětského svazu. Zkoušky brzdové, palivové a chladicí soustavy se odehrávaly na Kavkaze, kde naopak teploměr šplhal až na 45 °C ve stínu.

Definitivní typové označení vyjadřovalo zdvihový objem zaokrouhlený na 1000 cm3, zkratka MB znamenala Mladou Boleslav.

209671

Na rozdíl od předchozí Octavie s rámovou konstrukcí podvozku byla zvolena zcela nová koncepce samonosné karoserie s nezávislým zavěšením všech kol. Za poháněnou zadní nápravou byl podélně uložen motor. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec OHV měl zdvihový objem 988 cm3 a v první fázi poskytoval 27 kW (37 k). Maximální rychlost dosahovala 120 km/h při spotřebě paliva sedm až osm litrů na sto kilometrů. V roce 1966 došlo ke zvýšení výkonu na 32 kW (43 k). Na trh zároveň zamířily verze Š 1100 MB s 38 kW (52 k) z 1,1 l objemu a také dvoudveřové provedení MBX. 

209665

Ke standardní výbavě patřila například lůžková úprava. Automobil měl dva zavazadlové prostory: jeden za zadními sedadly, přístupný i během jízdy, v přídi vozu pak druhý, o objemu 220 litrů. Pod jeho podlahou bylo uloženo rezervní kolo, přístupné po odklopení části masky. Pro vyjmutí pneumatiky tak nebylo třeba vykládat náklad.

209662

Veřejnosti se „embéčko“ představilo v září 1964 na strojírenském veletrhu v Brně, následně pak na autosalonech v Paříži a Londýně. Denní produkce se postupně vyšplhala až na 150 kusů. Více než polovina z 443 000 vzniklých aut šla na export.